Resumen
Descripción general del contenido del recurso.
There are questions that are so important that it is a pity to spoil them with answers. No doubt, the question of God is one of them. Contrary to many presuppositions, theology is not capable of providing us with the final answers in this respect. On the contrary, theology professed as fides quaerens intellectum is an ongoing struggle with questions. Modernity interrupted this paradigm of theological questioning. Theology was withdrawn from the realm of understanding and shifted to the realm of explanation. Modernity brought the univocalization of God. Nonetheless, the attempts to tackle the question of God lead to hegemonic narratives about God. Such narratives are rightly criticized in a postmodern context for their totalizing pretensions. The problem of postmodern criticism is its one-sided emphasis on the apophatic dimension of theological discourse. I propose that theology can go a step further beyond postmodernity. In order to do so, I deal with the Czech philosopher Jan Patočka, who provides an opportunity to rethink God from the perspective of questioning in a new way. Patočka’s insistence on problematicity is the main reading key of his work. In this line of though, I interpret Patočka’s student Tomáš Halík and his thesis about the necessity to take the metaphor of an unknown God into account. I argue that theology must avoid the temptation to remove God from the question and make a well-known God of him. The time has come for theologians to turn their answers back into questions and dwell with them. <b>Bůh jako otázka: Tázání jako předpoklad teologie</b> Některé otázky jsou tak důležité, že je škoda kazit je odpověďmi. Není pochyb, že otázka po Bohu je jednou z nich. Navzdory mnoha předpokladům, ani teologie není schopna poskytnout v tomto ohledu konečné odpovědi. Teologie pojatá jako fides quaerens intellectum je nepřetržitý nekončící zápas s otázkami. Moderna narušila toto paradigma teologického myšlení. Modernita učinila z pojmu Boha pojem „univocitní“ a vyjmula jej z oblasti otázek. Teologie napříště náležela do oblasti vysvětlení. Avšak pokusy zodpovědět otázku po Bohu s konečnou platností vedou k hegemonii. Tento způsob myšlení je právem kritizován postmodernou. Problém postmoderní kritiky je však její jednostranný důraz na apofatickou dimenzi teologického diskursu. V tomto článku tvrdím, že teologie může nejen přijmout některé aspekty postmoderní kritiky, ale dokonce postmodernu překonat. S tímto úkolem se vyrovnávám za pomoci myšlení českého filosofa Jana Patočky, který otevírá příležitost k přehodnocení otázky po Bohu. Patočkův důraz na problematičnost je hlavním interpretačním klíčem. V tomto duchu dále interpretuji i Patočkova žáka Tomáše Halíka a jeho návrh metafory o neznámém Bohu jako způsobu, jak se s otázkou po Bohu v dnešním kontextu vyrovnat. V závěru argumentuji ve prospěch teze, že teologie se musí vyhnout pokušení vyjmout Boha z výhně otázek a učinit z něj dobře známého Boha/bůžka. Nadešel čas, aby teologové obrátili své odpovědi zpět v otázky.
